Fritz Kahn: člověk jako stroj

Až příliš často se probírám regály antikvariátů. Před nedávnem jsem mezi německými knihami našel jeden z dílů pentalogie Das Leben des Menschen Fritze Kahna. V jiném antikvariátu jsem pak pár dní poté objevil české vydání jeho knihy Unser Geschlechtsleben  – u nás vyšlo někdy ve třicátých letech (není přesně uvedeno, zřejmě 1938) jako Náš pohlavní život. Obě knihy jsou fascinující, a to bez ohledu na mou neznalost němčiny a jistou zastaralost v případě druhé knihy – jak asi tušíte, jde tu o vizualizace, přesněji infografiky. Kahn se jako lékař/autor snažil popularizovat vědu a skrze bohatě ilustrované publikace přiblížit lidské tělo a jeho vnitřní funkce obyčejným lidem. Industriální společnost nabídla nové vizuální metafory – vnitřní procesy a části lidského těla se v infografikách Fritze Kahna stávají výrobními linkami, motory, dynamy a dalšími technologickými prvky; technologie se stává živoucím organismem a živé tělo je, naopak, vyobrazeno jako moderní, efektivní stroj.

Kahn, using Kosmos’ stable of illustrators, drew on nearly every contemporary style, including Neue Sachlichkeit, Dada, Surrealism, even Constructivist photomontage. (Hughes)

Jako vystudovaný lékař a praxí gynekolog začal Kahn po roce 1920 přispívat články do vědecko-popularizačních časopisů (např. Kosmos); popularizace vědy, především pak vědy lékařské, se nakonec stala jeho celoživotním posláním. Ačkoliv první Kahnova kniha se ještě věnuje mléčné dráze (Die Milchstrasse, česky 1921), již v roce 1919 vychází publikace o buňce(Die Zelle) a o dva roky později první díl monumentální pentalogie Das Leben des Menschen (Život člověka). Z roku 1921 pochází i plakát, který, ve snaze vydavatelů zviditelnit celou edici, obdrželi jako dárek spolu s prvním dílem předplatitelé pentalogie Život člověka, a který se stal nejslavnějším zástupcem Kahnova díla.Téměř deset let psaní, výsledných 1600 stran a na 1150 ilustrací a barevných příloh, zpracovávaných množstvím mnohdy slavných ilustrátorů z redakcí popularizačních časopisů, mě nepřestávají fascinovat. I jen v samotném třetím díle je nespočet fascinujících ukázek Kahnova popularizačního infografického umění – skeny nejzajímavějších informačních grafik z mé kopie doplňují tento příspěvek.

Ačkoliv se za autora vizualizací obecně udává Kahn, jen stěží dnes rozlišíme, které nápady jsou jeho a jak silně ovlivňoval jednotlivé ilustrace. V pěti svazcích Života člověka nacházíme signatury nejméně dvanácti různých ilustrátorů a styl ilustrací se znatelně liší podle uměleckého stylu, který daného autora ovlivnil. Infografiky jsou tak spíše produktem kolektivního autorství a styl vizualizace zde není ani tak individuálním autorským podpisem, jako „pečlivě budovaným a spravovaným firemním produktem popularizačních magazínů“ (Borck, 2007). Populárně naučné knihy se každopádně těšily značné oblibě.

After his death in 1968 he left behind a somewhat forgotten legacy of 15 books and nearly 2000 illustrations. It would take almost forty years […] to rediscover and critically reassess his work. (Hughes)

Kahnovy židovské kořeny a úspěch se staly trnem v oku nacistického Německa. Na počátku třicátých let mu byla odebrána lékařská licence, a jeho knihy byly zakázány. Na útěku Evropou (jistou dobu prožil např. v Jeruzalémě, v Paříži nebo v Lisabonu) se mu podařilo vydat ještě několik knih: Unser Geschlechtsleben (1935; česky Náš pohlavní život) a Der Mensch gesund und krank, menschenkunde (1940; zde šlo o jakýsi výtah ze zmíněné pentalogie). Z Evropy mu v roce 1940, na doporučení Alberta Einsteina, pomohl uprchnout do Spojených států Varian Fry. V padesátých letech se Kahn do Evropy vrátil a napsal ještě několik vědecko-popularizačních a sexuologických/partnerských knih, ale žádná z nich si už nevydobila popularitu jeho předválečných titulů.

Poučení pro praxi? V Kahnových knihách objevujeme více, než jen vizuálně progresivní infografiky založené na moderních industriálních metaforách. Důkladně aplikovaná myšlenka popularizace ovlivnila veškerou informační grafiku v nich a většina ilustrací, i těch neindustriálních, by beze změn obstála v dnešních vědeckých magazínech – vedou totiž diváka neomylně skrze prezentované téma a nad každou grafikou vyprávějí následovatelný příběh. Jednoduše řečeno: přes svou krásu a zábavnost jsou až na výjimky i vysoce funkční.